léto = doba, kdy je více času na naše koníčky.
My holky agiliťačky je využíváme a jezdíme za svou trenérkou Janou Zvonkovou do jejího výcvikové střediska Amonra Čebín.
Dana s Kamilou byly od 16. do 20.7., pak je na dva dny vystřídaly Štěpánka a Radka a mladší děvčata byla od 2. do 8.7.
Tady máte právě jejich krátkou zprávičku o tréninku na takovém táboře:
Hned na začátku prázdnin jsme vyrazily na letní výcvikový tábor do Čebína ve složení Danča, Anička a já, Eliška. Tábor vedla Jana Zvonková.
S holkama jsme spaly ve stanech i se psy a každý den, kromě příjezdového a odjezdového, byla 3 tréninková kola.

První dvě kola se věnovala parkuru a 3. kolo bylo vždy něco speciálního – my i naši psi se seznámili s novým skokem vivi, který se teď často objevuje v parkurech a určitě se nám bude hodit. Jana pro všechny postavila další druhy skokové gymnastiky, takže pro nás zase trošku něco nového.

Každé kolo nám Jana dávala další a další rady. Např. nám ukázala, jak efektivně zrychlit psa ve slalomu, nebo kdy používat otočku na čelo a kdy na záda, nebo vysvětlila, jak užitečné je syčení na ruku, nebo že se při prohlídce musíme na trať dívat i z pohledu psa a mnoho dalšího.

V parkurech se objevily i rozlišovačky – např. díra tunelu přímo u náběhu na áčko ( tady se uplatní hlavně slovní povely) a celý tábor jsem měla největší radost, že jsme s Kimi zaběhly celý A3 parkur čistě a vůbec jsme většinu parkurů zvládly bez nějakých větších problémů, radost mi Kiminka udělala i se zónou na kladině. Pro Danču byl úspěch, že se Amy dokázala soustředit a dané cvičení vždy dodělaly. S Janou pracovaly hlavně na menších věcech, které jsou naopak důležité. Danča je ráda hlavně za to, že jim Jana poradila s áčkem, které Amy doteď dělala špatně.

Naši psi jinak nikdy tak dlouho netrénovali ( 1 den byl volný, to jsme jen chvíli cvičili special games), byl to pro ně náročný týden, ale všichni jsou šikovní, že to tak zvládli i když byli někdy i unavení.

A pro nás to byl perfektní začátek prázdnin a v agility zase velký krok dopředu. Od Jany máme plno úkolů a všechny tři jsme si to neskutečně užily, tak příští rok snad znovu !

Tady Eliščin článeček končí a jen chci doplnit, že jsem od Jany slyšela velkou chválu na Aničku (a Beníka), která na tábor přijela s divokým, věčně prchajícím psem a odjížděla se psem, který na 110% pracoval na parkuru a našel se v agility.

Tak ať nám nadšení vydrží a do 27/9, kdy se zase s Janou potkáme, máme natrénováno vše, co nás za těch pár dní naučila.
Dana