Naše společné „nakouknutí“ do atmosféry agility závodů se vydařilo.
Byl krásný podzimní slunečný den.
První běh tzv. JUMP jsme sice nestihli, ale viděli jsme celé zkoušky, což bylo pro začátečníky poučnější, protože mohli zřetelně vidět rozdíly ve výkonostních kategoriích: jednak jak se staví parkur pro „jedničky“, “ dvojky“ a „trojky“ a pak výkony jednotlivých psů na těchto parkurech.
Jednou jsem i zaslechla: “ Když vidím některé ve slalomu, tak začínám mít svého psa raději a vidím, že nejsem sama, kdo se v tom motá.“
Ale upřimně, ještě musíme hóóódně trénovat.
Celé dopoledne bylo s komentářem, takže děvčata ( i jejich doprovod) slyšela spoustu informací.
Další zpestření tohoto dopoledne byl stánek se psí parádou, kde děvčata koupila svým kamarádům nové obojky a hračky.
A posledním velkým plusem bylo, že jsme se tam potkali s Janou Zvonkovou a požádali jsem ji, aby si nás dala do svého plánu tréninků a přijela k nám na jednodenní seminář. Bude-li to ještě letos na podzim nebo až další jaro, to se ještě s Janou musím domluvit.
Každopádně třešničkou na dortu bylo vidět Janu závodit se svou holandskou ovčandou.
Na poslední běh tzv. AGILITY BĚH jsme už nezůstali, ale i tak jsme ve Zlechově prožili pěkné 3 hodiny a viděli „živé agility“.
Dana